Peníze jsou oběživo z latinského currere, „běžet“ nebo „plynout,“ což evokuje likvidní majetek, oběh a obchod, od nejjednodušších barterových směn po nejsofistikovanější verze kupování a prodávání, půjčování si a půjčování, zisku a ztráty. Sítotisk Andyho Warhola 192 Jedno-dolarovek vystihuje energickou kvalitu peněz – moc udělená běžnému papírovému lístku, kdy všeobecnou dohodou představují médium směny a standard hodnoty. Pro mnohé je dolarová bankovka symbolem Ameriky jako ztělesněním kapitalismu, vysokých financí, velkého utrácení, příležitost se stát z chudáka boháčem a nepředstavitelného bohatství.

Peníze jsou potomkem těch věcí, které primitivní národy považovaly za poklady, manu, fetiš, co bylo vnímáno jako něco, co má magické vlastnosti nebo bylo vhodné jako oběť bohům. Bohové jako řecký Hermés ztělesňovali ducha směny komodit a hranic a křižovatek, na kterých sousedící národy provozovaly obchod. Korálky, kauri, a další mušle patřily mezi nejranější formy peněz v Africe, Indii, Číně, Evropě a v Amerikách, ale stejně sloužilo obrovské množství různorodých věcí: zvířata, obzvláště dobytek a také kozy, prasata, ovce, koně a jeleni, stejně jako kůže a tkané látky, čaje, koření, obilí a kostky soli. Na Sumatře byly běžným platidlem lidské hlavy. Afričtí Akanové vymysleli abstraktní zlato, symbolické figuríny z kamene nebo ze zlata. Tyto figuríny zobrazovaly zvířata, geometrické formy a duchy. Jejich váha představovala finanční peněžní hodnoty. Kovy včetně zlata, stříbra, bronzu, mědi, železa a mosazi jsou používány jako peníze už 4000 let a standardizované mince od roku 700 př. nl., a často na nich byly vyraženy hlavy nebo postavy bohů nebo zvířata vyvolávající mocné síly. Vytištění prvních papírových peněz v roce 1024 je připisováno Číně, kde se po staletí papír obětoval bohům, duchům a předkům.

Peníze evokují měnu psyché ve formě libidozních hodnot vyražených v rozmanitých obrazech psychických realit, což nám říká, kde je investovaná energie, kde se akumuluje nebo kde je zamrzlá, kde je bohatství nebo bída, deprese nebo inflace, nakupení kapitálu nebo bankrot.

V pokladech psyché jsou „vklady mystických fantazií“ a „obrazové možnosti“. Ale jestli jsme schopni využít takovýchto pokladů částečně záleží na výměně mezi jinými aspekty psychické ekonomiky a způsobech, kterými touha a strach řídí naše tendence šetřit, utrácet nebo plýtvat.

Zdroj: přeloženo z The Book of Symbols – Reflections on Archetypal Images, Taschen